31. exportní fórum se neslo v tónu kyberbezpečnosti a výsledků amerických voleb
„Kyberbezpečnost jako největší výzva současného podnikání“ bylo jedno z hlavních témat prvního dne 31. ročníku Exportního fóra. „Řada vedoucích pracovníků je přesvědčena, že jejich firmy nejsou ohroženy kybernetickými útoky, protože jsou nezajímavé. Toto podcenění situace často vede k finančně nákladným následkům,“ upozornil Ondřej Burián, odborník na kybernetická rizika ze společnosti Renomia. Útočníci se přitom dnes dokáží nabourat do firemní komunikace a dostat se tak k citlivým datům. Na problematiku tzv. Infostealerů se zaměřil etický hacker Daniel Hejda i následná diskuze odborníků z NÚKIB, Policejního prezidia nebo Hospodářské komory. Barbora Brabcová z Bebeconu ukázala, jak se nechat pomoci od umělé inteligence.
Hodně pestrá témata přinesl blok věnovaný rizikům exportu. Jan Soška varoval před daňovou legislativu, která může ziskový obchod změnit ve ztrátovou noční můru. Michal Havlik upozornil na počty patentů v Německu, Číně, které mohou limitovat exportní úspěšnost českých firem. Martin Procházka z Coface ukázal, jak export ovlivňují geopolitické události, která bychom ještě několik let nazpět považovali za nemožné. Příkladem je válka na Ukrajině. Zájem českých firem o vývoz na Ukrajinu roste. Došlo proto k navýšení kapacity našeho Fondu Ukrajina na 639 milionů korun a současně prodloužení splatnosti úvěrů až na 1,5 roku, komentoval Jan Dubec z EGAPu.
Závěrečný blok prvního dne fóra dirigovala Michala Hergetova za tónů nové hospodářské strategie. Nový ministr Lukáš Vlček se bohužel musel na poslední chvíli omluvit, ale v tandemu se Zdeňkem Zajíčkem z Hospodářské komory České republiky ho zastoupil Petr Doškář z MPO. V diskuzi je doplnili Tomáš Nidetzký, který dlouhodobě upozorňuje na potřebu přejít z dotační ekonomiky na moderní inovativní možnosti návratného financování a Daniel Krumpolc z České exportní banky.
Páteční program se zaměřil na důsledky výsledků prezidentských voleb v USA. Diskutující probrali možné scénáře dopadu na inflaci, měnovou politiku a kurz koruny. „Vítězství Donalda Trumpa zesiluje pravděpodobnost utaženější měnové politiky Fedu a silnějšího dolaru,“ shrnul analytik Akcenty Miroslav Novák. Člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub nastínil možný budoucí scénář: „Změna přinese nový prvek nejistoty pro domácí měnovou politiku na její cestě k dlouhodobě neutrální úrovni sazeb.“ Členka NERVu Helena Horská konstatovala, že jediné, co je jisté jsou komplexita mezinárodního obchodu, volatilita finančních trhů a nepředvídatelnost vývoje kurzu.