Debata: střední Evropa 30 let poté. Jsme na tom dobře, ale mohlo by to být o dost lepší

Střední Evropa by mohla být nadějí, ale je spíše problémem. Co se dá dělat? Nebát se a nekrást. Ale nevím, zda se to dá. Když se dívám na Českou republiku, přijde, mi, že se to nedá. A když se dívám na Slovensko, přijde mi to dvojnásob, konstatuje šéfredaktor slovenského časopisu Týždeň Štefan Hríb.

Řekl to v rámci debaty na Exportním fóru pořádaném v Trutnově Asociací exportérů. Téma „Je střední Evropa naděje nebo problém starého kontinentu?“ původně zaměřené spíše na byznys a podporu exportu se nakonec stočilo spíše na společensko-politická témata týkající se stavu, do nějž postkomunistické země došly za 30 let svobody.

V debatě vystoupili Gyula Pleschinger, člen monetární rady Maďarské národní banky, již citovaný Štefan Hríb a náměstek českého ministra zahraničí Martin Tlapa.

Orbán v Bruselu

Vztahy mezi zeměmi střední a východní Evropy a západními zeměmi Evropské unie nejsou podle Gyuly Pleschingera v mnohém ideální.

„Západní země váhají akceptovat naše názory, naše stanoviska, neprobíhá zde žádná debata, je tu silné nařizování ze strany západních zemí směrem k východním. Když se podíváte na neformální fotografie předních činitelů EU, vždy tam v popředí stojí lídři západních zemí a ti východoevropští tam s nimi nejsou. Rozdíly je třeba překlenout,“ je přesvědčen Pleschinger.

Samotné členství Maďarska v EU ale považuje za jednoznačně přínosné. To, že mezi lety 2004 – 2018 v Maďarsku vzrostlo HDP o 28 %, je podle něj i důsledkem převzetí dobré praxe, regulací i podnikatelské kultury ze západní Evropy.

Množství zahraničních investic ze Západu sice vytvořilo v Maďarsku (podobně jako v dalších zemích regionu) řadu pracovních míst, ale podle Pleschingera se ukazují i problémy s tím spojené.

„Nacházíme se na spodním konci řetězce produktivity, přidaná hodnota je nižší. Světlá výjimka v regionu je mladoboleslavská Škodovka. U nás ale auta jenom montujeme, nic nového nevyvíjíme a nacházíme se v pasti nižších příjmů. Pokud to bude takto pokračovat, nikdy nedoženeme klíčové země EU,“ řekl v debatě Pleschinger.

„Náš region se dobře rozvíjí, ale pokud jde o celkové vzájemné porozumění, máme před sebou dlouhou cestu,“ dodal.

Dotaz na popularitu maďarského premiéra Viktora Orbána Pleschinger odrazil poukazem na volební výsledky: „Volby vyhrál jasně. Asi není oblíbený v Bruselu, ale není nutné sdílet názor s Bruselem.“

Celý článek Roberta Břešťana si můžete přečíst zde.