Nejasná zpráva o koruně. Exportéři se ale zajistit musí

I koruna mívá své dny, říká místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk, když popisuje vývoj kurzu české koruny v minulém roce. Situace, kdy Česká národní banka zvyšuje úrokové sazby, a koruna ve stejný okamžik oslabuje, nedává na první pohled logiku. Samozřejmě do chvíle, než si uvědomíme, že vliv na kurz české měny má řada faktorů, které tuzemská centrální banka ovlivnit nemůže.

Obrat k výraznějšímu posilování koruny měl podle mnoha očekávání přijít poté, co ČNB v roce 2017 opět přenechala rozhodování o kurzu měny volnému trhu. Očekávání, že česká měna tímto směrem – tedy výrazněji pod úroveň 26 korun za euro – dříve či později skutečně zamíří, jsou nicméně pořád relevantní. Problém je v tom, že nikdo neví, kdy se tak stane. ČNB loni sama připustila, že jí predikce ohledně posilování české měny nevycházejí.

Z hlediska potřeb exportérů to není žádná tragédie – slabší kurz tuzemské měny zlevňuje české zboží na zahraničních trzích. I díky relativně slabší koruně se tak podle Otto Daňka v roce 2018 zřejmě opět podařilo překonat rekord v celkovém objemu českého vývozu (v přeshraničním pojetí výrazně nad 4 biliony korun), což by měla potvrdit pozdější data statistického úřadu.

Ekonomický analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák navíc upozorňuje, že skutečným problémem by spíše než ta či ona hodnota kurzu koruny vůči euru nebo dolaru byla volatilita – tedy silné a časté výchylky kurzu. To se naštěstí v minulém roce nedělo.

Nejistota zůstává

Na druhé straně exportéři musejí počítat s poměrně velkou nejistotou. Jak uvádí Miroslav Novák, predikce devizového kurzu vykazují vyšší míru volatility, než je tomu v případě odhadů vývoje hrubého domácího produktu, nezaměstnanosti nebo inflace. ČNB je mezi centrálními bankami výjimkou už tím, že zveřejňuje, z jakých kurzových predikcí vychází – což je ovšem podle Nováka znakem její vysoké transparentnosti. Ekonom připomíná, že ČNB také vysvětluje, o co v těchto predikcích jde – ukazuje, s jakým pracuje předpokladem, ale netvrdí, že se nutně musí do předpovědí strefit.

Je tu tedy poměrně velká pravděpodobnost, že se ani v tomto roce kurz koruny podle modelu ČNB vyvíjet nebude. Miroslav Novák vyčísluje pravděpodobnost jednotlivých scénářů zhruba následovně: 45% dává posilování koruny v souladu s nynějším modelem ČNB, 45% tomu, že se koruna bude víceméně pohybovat na hodnotách roku 2018 a pouhých 10% získává v jeho očích scénář, podle nějž česká měna výrazněji oslabí.

Pro upřesnění: ČNB ve své poslední prognóze předpokládá, že korunu letos čeká „obnovení jejího posilování“, které bude taženo zřetelně kladným úrokovým diferenciálem vůči eurozóně a pokračující reálnou konvergencí české ekonomiky spojenou s růstem efektivity práce. Kurz by tak měl počátkem roku posílit lehce nad úroveň 25 korun za euro a poté se dostat zřetelně pod ni. V dalším období tempo posilování kurzu zvolní v návaznosti na zahájení normalizace měnové politiky Evropské centrální banky a v roce 2020 se kurz dočasně ustálí nad hranicí 24 korun za euro. Tolik predikce…

Celý článek si můžete přečíst zde!