Silná koruna už je za rohem, zajištění prudce zdražilo

PRAHA Ceny zboží a služeb začaly v Česku po letech stagnace stoupat. Česká národní banka tím ztrácí důvod udržovat korunu slabou a blíží se okamžik, kdy ji pustí ze řetězu. Stane se tak někdy po začátku dubna a prvotní reakcí nejspíš bude posílení české měny. A pak bude chvíli lítat nahoru dolů.
Exportéři, kteří si během devizových intervencí zvykli na stabilní kurz kolem 27 korun za euro, si proto nyní v bankách chtějí pojistit hodnotu budoucích vývozů. Jenže mnozí z nich nyní přicházejí na to, že to měli učinit dřív. Proti prudkým výkyvům kurzu se chrání zajištěním, to však skokově zdražilo.
Zatímco ještě loni v létě byl kurz na jednoroční zajištění pět až deset haléřů pod aktuálním kurzem, tento týden se po zveřejnění údajů o inflaci propadl až na minus 50 haléřů, tedy zhruba na 26,50 koruny. Zjednodušeně přitom platí: čím slabší kurz koruny vývozci mají, tím víc vydělají.
Na korunu před blížícím se koncem intervencí útočí také spekulanti. „Zájem o zajištění od exportérů, stejně jako zájem zahraničních investorů či spekulantů vydělat na posílení koruny, se projevuje v termínových kurzech. A čím větší poptávka na budoucí nákup koruny za eura, tím horší zajišťovací kurz,“ vysvětluje stratég Erste Corporate Banking Miroslav Plojhar.
„Je stále dost klientů, kteří si myslí, že na zajištění mají pořád dostatek času a že se v podstatě nic neděje. Klid je jen zdánlivý, pod povrchem to již vře, jak ukazují pohyby cen zajištění,“ říká Martin Mráček, manažer útvaru Obchodování pro firemní klienty ČSOB.
Tlak na korunu přitom bude navíc zřejmě sílit. „Čím víc se bude blížit ukončení kurzového závazku ze strany ČNB, tím bude zajištění dražší,“ dodává hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Firmy si kromě toho chtějí udržet slabší kurz po delší dobu. „Firmy poptávají delší zajištění, než bývalo obvyklé dříve. Běžně až na tři roky, výjimkou není ani pět let,“ říká mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.
To potvrzuje i místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Dodává, že se firmy většinou nezajišťují na celou výši očekávaných tržeb. Obvykle jde o třetinu až polovinu očekávaného obratu.
Stále více exportérů se navíc podle regionálního ředitele Raiffeisenbank Zdeňka Nováka snaží zajistit už při nákupu vstupů do výroby. Třeba tím, že nakupují elektřinu v eurech.
Více než tři roky intervencí podle Daňka přinesly – i díky tomu, že eliminovaly vliv trvale posilující koruny – českým exportérům celkem 958 miliard korun. Loňská obchodní bilance, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, se přiblíží k rekordním 190 miliardám, což představuje zhruba čtyři procenta ekonomického výkonu země. A růst exportů bude pokračovat přinejmenším i v první části tohoto roku.
Podle kritiků ale kurzový polštář, který intervence umožnily, české firmy „uspal“. Měly jistotu, takže je nic nenutilo k inovacím.

Exportéři, kteří si během devizových intervencí zvykli na stabilní kurz kolem 27 korun za euro, si nyní v bankách pojišťují hodnotu budoucích vývozů takzvaným zajištěním.